Informujeme

10.12.2005 - Oficiálne stanovisko Českého horolezeckého zväzu

Stanovisko BK k článku uveřejněném na www.horydoly.cz „Slovákům nevěřte“ s podtitulem „V Tatrách nespoléhej na záchranáře“, jehož citace převzala další média Outdoorový server Horydoly uveřejnil 8. 12. t.r. článek s velice emotivním titulkem, ve kterém mj. uvádí, že Bezpečnostní komise ČHS (BK) nedoporučuje spoléhat na slovenské záchranáře. Věc se má takto; autor článku se zúčastnil tiskové konference úrazové subkomise BK a následného neformálního setkání členů BK a publicistů zabývajících se outdoorovými sporty. Autor se soustředil na témata, která zde okrajově zazněla ve dvou rovinách: 1) na dotazy související se zkušenostmi horolezce a konáním na místě případné nehody, zde přítomní členové BK vyjádřili opakovaně názor, že v současné době je ze strany postižených příliš spoléháno na rychlou a účinnou pomoc provedenou profesionálními záchrannými složkami. V obecné rovině zde byly rozebírány i konkrétní případy ve kterých však tento postup – pasivita přítomných na místě nehody, může mít vážné následky. Jednalo se zejména o případy úrazů v horách, kdy často z objektivních důvodů není kvalifikovaná zdravotní péče dostupná bezprostředně, a zahájením záchranných prací je možné výrazně zlepšit vyhlídky postiženého. Tyto práce by se v tomto případě neměly zastavit dřív než bude dokončena laická první pomoc včetně např. zajištění stabilizované polohy, i kdyby to v některých případech znamenalo např. manipulace a technické úkony vedoucí k úplnému vyproštění z lezeckého terénu. Zde však nešlo o přehodnocování obecně platných postupů pro přítomné na místě nehody, ale o diskusi o efektivitě konkrétních opatření a nutnosti znalosti svépomocné záchrany, zásad první pomoci atd. Přehodnocení obecně doporučovaných postupů, tak jsou uváděny v alpských zemích zde bylo opravdu zmíněno, v souvislosti s nestandardní situací, do které se skupina může dostat a bylo uvedeno do konkrétní souvislosti. BK však klade důraz na nutnost znalostí postupů nejzákladnější první pomoci i následných opatření na místě nehody pro případ vzniku takové nestandardní situace. 2) autor článku projevil řadou otázek zájem o konkrétní případ pochybení záchranných složek. Jednalo se o mnohokrát již probíraný případ smrtelného úrazu slovenské horolezkyně, ke kterému došlo koncem července t.r. ve Vysokých Tatrách. Zde sice bylo vyloučeno kompetentními orgány, zabývajícími se zdravotní péčí, pochybení ze strany zasahujícího personálu, zároveň však bylo konstatováno, že pomoc mohla a měla přijít výrazně dřív, nebo? minimální vyčíslitelná prodleva byla téměř hodinová, a ve výsledku postižená čekala na pomoc více než tři hodiny. V reakci na tento konkrétní, a nutno podotknout, že v posledních letech na Slovensku zcela ojedinělý případ, zaznělo od přítomných členů BK doporučení všechny informace např. o možných doletových časech letecké záchrany ověřovat a zároveň zahájit výše uvedené úkony související s první pomocí. V této konkrétní situaci opravdu zaznělo, že je nutné se řídit vlastní úvahou a v případě že záchrana nepřichází, není možnost získat další informace atd. je na místě zahájit improvizovaný transport i s vědomím, že ten může zhoršit stav postiženého (rozhodně však nezaznělo jak uvádí článek, že by si „přátelé zraněných horolezců nebo turistů by je měli raději dostat k doktorovi sami, než čekat na nejistou pomoc od profesionálů“). Šlo však o obecně přijímaná pravidla a podle našeho názoru je nebylo možné vztáhnout konkrétně k záchrannému systému v SR. Zcela konkrétně zde však bylo zmíněno, že BK tento případ pozorně sleduje, a očekává další výsledky vyšetřování ze kterých bude patrnější, zda se mohlo jednat o systémové selhání nebo selhání lidského faktoru, a případně jaká by v prvním případě byla přijata opatření k nápravě. Zde totiž opravdu byla, i díky značné medializaci celého případu, podkopána důvěra v systém jako celek, a to opravdu konkrétně v SR. Pro vydání oficiálního doporučení k postupu v případě nehody právě v SR je ovšem nutné pečlivě zvážit okolnosti, a vyčkat konkrétních výsledků vyšetřování případu. Nutno zmínit, že kromě výše uvedeného případu zde bylo zmíněno i několik dalších konkrétních případů úrazů v horách, kdy o vhodnosti postupu záchranných složek či rychlosti zásahu vznikla polemika. Šlo vesměs o starší případy v oblasti Vysokých Tater. Tyto případy však uváděl sám autor výše zmíněného článku a vedoucím úrazové sekce BK mu bylo oponováno, že se jedná o případy z minulosti, k nimž došlo před ustanovením Horské záchranné služby (HZS) v SR, a naopak, že právě zřízením HZS se zvýšila efektivita horské záchrany v celé oblasti a BK nejsou známy případy pochybení horských záchranářů za dobu, kdy tuto oblast převzala HZS. Je totiž zcela zřejmé, že právě zřízením HZS byl učiněn významný systémový krok k fungující horské záchraně právě na oné srovnávané „alpské úrovni“. O této souvislosti se však autor článku na serveru Horydoly opomněl zmínit. Z výše uvedeného vyplývá, že v článku uvedené citace byly vytrženy z kontextu a sestaveny tak, aby vyznívaly v napadající a konfrontační celek. Zavádějící je, podle našeho názoru, celý článek, počínaje šovinistickým titulkem přes redakcí doplněné manipulující mezititulky až po celkovou mixáž útržkovitých citací a autorova textu, ve kterém není jasně odlišeno, co je citace a co vlastní text autora. BK zároveň podotýká, že pro zvýšení bezpečnosti svých členů v horách Slovenské republiky vydávala jediné stanovisko, resp. informaci a toto oficiální znění se žádným způsobem nezměnilo (text informace BK). Stejně tak BK ani jiná organizační složka ČHS neměnila obecně přijímané zásady pro postup na místě nehody. Tyto metodické postupy se objevují v textech užívaných k výuce členů, odráží se např. ve vydání tzv. Záchranné infokarty ČHS z letošního roku, a zůstávají nadále v platnosti. Bezpečnostní komise ČHS nesouhlasí s vyzněním uvedeného článku, přesto však cítí povinnost omluvit se za něj všem „slovenským záchranářům“, kteří se tímto článkem mohou oprávněně cítit dotčeni. Namístě je rovněž ujištění, že BK si naopak od vyznění článku velice váží práce všech profesionálních i dobrovolných záchranářů nejenom v Slovenské republice. Za BK ČHS Tomáš FRANK 9. prosince 2005
Na základe stanoviska Bezpečnostnej komisie ČHS očakávajú predstavitelia HZS stanovisko autora článku a následne zvážia ďalší postup.

späť